pravni.nazory.cz

Cambridge Diploma in an Introduction to English and European Union Law

Contract Law - aplikace základních principů anglického smluvního práva na řešeném případu

Issues discussed:

Sale of Goods Act 1972
sale by description, consumer cases, implied terms, available remedies, property and risk

Theory of Contract
consideration, conditions & warranties, innominate terms, rescission, parol evidence rule, promissory estoppel, privity of contract, intention to create legal relations
Continue reading »

Představte si následující situaci: dlužník nesplnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy ke dni splatnosti, přesto se nedostal do prodlení a podle názoru Nejvyššího soudu nevznikl věřiteli nárok na sjednanou smluvní pokutu.
Continue reading »

Statement of facts

It is our understanding that [client], an Executive director of a limited liability company (společnost s ručením omezeným or s.r.o.), is contemplating to issue a general power of attorney under Czech law.

The purpose of this memorandum is to provide you with guidance as to steps you need to take to issue a power of attorney and to advise you on the form and content of this document.

Continue reading »

Cambridge Diploma in an Introduction to English and European Union Law

Essay question:

“The English judge has always had far greater freedom to interpret statutes and create law than judges from other European countries. This freedom was further increased, on the one hand, following membership of the European Community in 1972 and, on the other hand, following the entry-into-force of the Human Rights Act 1998. In recent years, English judges have also gained greater powers in terms of the way in which trials are conducted. In summary, there has been a continued growth in judicial powers and it might even now be possible to speak of ‘judicial supremacy’ instead of ‘Parliamentary supremacy’.”

Discuss!

Hypothesis

It is not true that the freedom of English judges and judges from continental Europe to create law has always differed greatly. There are many similar points and it will be argued that the freedom of continental judges to create law and interpret statutes is, although not as great, similar to English judges. The entry-into-force of the Human Rights Act and the EC Act has enabled English judges to a very purposive approach to statutory interpretation and therefore increased their powers. It will be submitted that the changes of the terms in which trials are conducted have also provided the judiciary with new powers. Despite all of this, speaking of ‘judicial supremacy’ is inadequate for number of reasons.

Continue reading »

Příklad:

Jan Novák, movitý podnikatel s dobrou kreditní historií, si vzal provozní podnikatelský úvěr u Banky, a.s. ve výši 100 mil. Kč. Za splacení úvěru se, vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka i jeho dosavadní platební morálce, ochotně zaručil RUČITEL, S.E. Kromě toho jiný podnikatel - Tomáš Vopička zřídil ve prospěch Banka, a.s. zástavní právo ke své nemovitosti - kancelářské budově v centru Prahy. Po několika měsících Jan Novák prodal svůj podnik společnosti GAUNER, s.r.o., která byla na trhu známá svou neochotou plnit jakékoliv závazky. Ta úvěr okamžitě přestala splácet. Banka, a.s. se nyní obrátila na RUČITELE, S.E. s výzvou, aby dostála svému ručitelskému závazku. RUČITEL, S.E. nicméně odmítl plnit za dlužníka GAUNER, s.r.o. Namítl, že se zaručoval za Jana Nováka, nikoliv za GAUNER, s.r.o., a že s převodem závazku na nového dlužníka nevyslovil souhlas. Kdyby věděl, že dlužníkem se později stane subjekt s tak špatnou platební morálkou, nikdy by s ručením nesouhlasil.

Otázky:

1) Bude Banka, a.s. se svým požadavkem vůči RUČITELI, S.E. úspěšná?

2) Jestliže RUČITEL, S.E. uhradí dlužníkův závazek vůči Banka, a.s., bude se moci RUČITEL, S.E. regresně hojit na někom jiném, než je dlužník?

Continue reading »

Constitutional Complaint, concerning criminal liability for public performance of musical works without an appropriate contract with The Society for the Protection of the Rights of Music Authors and Publishers (OSA – collective administrator of copyright in the Czech Republic).

Continue reading »

Question

The question is whether and under what circumstances a registered agent has unlimited personal liability for obligations of a limited liability company.

Continue reading »

Statement of facts

Iva Brozova, The President of the Supreme Court, was removed on 30th January 2006 as a result of the Decision of the President of the Czech Republic (reference number KPR 966/2006). Brozova considered her removal unconstitutional and initiated a proceeding before the Constitutional Court. On 2nd February the Minister of Justice asked the Vice-President of the Supreme Court to give consent to the assignment of judge Bures to the Supreme Court. On 9th February the Constitutional Court suspended the enforceability of the contested Presidential decision concerning the removal of Brozova. As a consequence, Brozova remained the President of the Supreme Court until the Constitutional Court decided this case. On the same day the Vice-President of the Supreme Court called the Minister of Justice and gave his consent to the assignment of Bures to the Supreme Court. Subsequently, Brozova expressed her disapproval of the assignment of Bures in two letters which were sent to the Minister of Justice. She also objected that the Vice-President was not eligible to give consent to the assignment due to the lack of competence. The Minister of Justice argued that the Vice-President of the Supreme Court was competent to assent and that he has already assented to the assignment. Brozova submitted a petition instituting a proceeding in a jurisdictional dispute between the President of the Supreme Court and the Minister of Justice before the Constitutional Court.

Question

The question at the centre of the controversy is whether the decision of the Minister of Justice concerning the assignment of Bures to the Supreme Court was legal or not.

Continue reading »

Rovné volební právo je jedním ze základních předpokladů korektního fungování pluralitního demokratického systému. Rovnost však nemůže být absolutní.

Continue reading »

1) Quaestiones facti

V roce 1981 obvinil americký prezident Ronald Reagan vládu Nikaraguy, že zavádí do své země „socialismus kubánského typu“. Koncem roku podepsal tajné rozhodnutí ve kterém nařídil CIA, aby podpořila povstalce usilující o svržení nikaragujské vlády (skupina Contra) vojenskou pomocí v hodnotě 19 mil. $, v následujících 2 letech byly poskytnuty dodatečné finanční prostředky ve výši 54 mil. $. Zároveň USA pomáhaly povstalcům s vojenským výcvikem, komunikací a logistikou. Přímá účast sil USA byla zaznamenána v několika operacích, jmenovitě zaminování nikaragujských přístavů, letecký útok na vojenskou výcvikovou základnu a exploze ropovodu včetně dalších ropných zařízení. Celý konflikt je nutno vnímat v souvislosti s tehdejším bipolárním rozdělením světa a realizací Reaganovy doktríny. Navíc se prokázalo, že povstalci z Contra (podporovaní USA) v masové míře terorizovali civilní obyvatelstvo Nikaraguy, zločiny proti lidskosti byly obvyklé. Nikaragua reagovala podáním žaloby k Mezinárodnímu soudnímu dvoru.

Continue reading »

Jaké by byly ústavní důsledky prezidentova rozhodnutí přijatý zákon nevetovat a zároveň nepodepsat?

Continue reading »

I. Quaestiones facti

Dne 4. listopadu 1979 vtrhla do prostorů americké ambasády v Teheránu silná ozbrojená skupina íránských (pravděpodobně) studentů, obsadila budovu a veškerý personál včetně diplomatů a konzulárních úředníků vzala za své rukojmí. Íránské státní orgány neučinili nic, čím by tomuto útoku zabránili, nesnažili se ambasádu ochránit. Ani následně íránská vláda neučinila žádné kroky, aby napravila tento protiprávní stav, argumentovala tím, že americká ambasáda byla centrem špionáže a kriminálních aktivit. Někteří vrcholní představitelé Íránu navíc veřejně schvalovali obsazení ambasády i zadržování rukojmí, dokud americká strana nevydá zpět bývalého íránského šáha (abdikoval v lednu 1979 a opustil zem, jeho prozápadní režim byl svržen islámskou revolucí v únoru 1979). USA se obrátili na Mezinárodní soudní dvůr (dále jen MSD). Írán se tohoto řízení neúčastnil a odmítl rozhodnutí MSD uznat. Rukojmí byli nakonec propuštěni až v lednu 1981.

Continue reading »

Odpovědi na otázku, zda je používání pasivních antiradarů v současnosti legální, se dosti různí. V článku se proto pokusím o právní rozbor dané problematiky, tedy především nastínit a zhodnotit argumenty obou skupin - odpůrců i příznivců těchto zařízení. Pozornost je dále věnována úloze legálních definic v našem právním systému, včetně několika úsměvných příkladů.

Continue reading »

V tomto článku naleznete odpověď na otázku, jakým způsobem se lišil charakter vrcholných ústavních orgánů v ústavní listině z roku 1920 od současné Ústavy ČR. Akcent je kladen zejména na porovnání vztahů mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Mezi významné rozdíly lze zařadit například pojetí institutu kontrasignace prezidentských aktů, celková koncepce senátu nebo forma, jakou ústava upravuje referendum.

Continue reading »

Na obzoru se pomalu začíná rýsovat nástupce dnes již ne zcela vyhovujícího Občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Pojďme se podívat na negativní aspekty současné právní úpravy a na nesporný přínos plynoucí z nové občanskoprávní kodifikace. Možná budete překvapeni, jaké změny by mohl nový občanský zákoník přinést ve vztahu k některým u nás hluboce zakořeněným občanskoprávním zásadám.

Continue reading »

V dnešním článku se pokusím přiblížit smysl a význam Sbírky zákonů v současném právním řádu, zároveň velmi stručně popíši vývoj tradice úřední publikace zákonů na našem území. Následuje krátký výklad toho nejdůležitějšího, co obsahuje zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv a na závěr si položím otázku, zda bude směřovat vývoj Sbírky zákonů k oficiální elektronické podobě, nebo zda si ponechá svou dnešní rigidní písemnou formu.

Continue reading »

Vydejte se na zajímavý exkurz do dávné, ale i ne tak zcela dávné historie. Článek připomene vznik institutů držby a vydržení v římském právu a podrobně rozebere §309 - §352 a §1451 - §1501 ABGB. Najdete v něm i stručný poválečný vývoj našeho občanského práva, včetně pojednání o nepochopitelné absenci institutu vydržení v občanském zákoníku v období let 1964 - 1982. Vypracováno v rámci semináře k předmětu České a československé právní dějiny.

Continue reading »